Podstatné je respektovat vlastní vůli

Spatřit narození vlastního dítěte, uslyšet jeho první křik, mít možnost vzít jej do náruče v prvních minutách jeho života, to je něco, čeho by se někteří z otců nevzdali za celý svět. Přiznejme si však, že tento zážitek přináší značné nároky. Obavy z bezmoci při setkání s bolestí partnerky, pohled na krev a na lékařské zákroky, stres… některé muže mohou tyto faktory odradit.

Vše záleží na osobní míře citlivosti: není žádný důvod hledat u muže vinu! Vždy platí, že je lepší klidný tatínek venku na chodbě než tatínek propadající panice na porodním sále. Nehledě na to, že někdy si maminka nepřeje, aby ji její partner při porodu provázel...

Tatínek u porodu

Hlavní úkol: fyzická a psychická podpora budoucí maminky. Konkrétně se může jednat o určité uklidňování, masáže, rozptýlení, donáška vody či jídla… tedy vše, čím je potřeba pomoci... Není nutné, aby byl tatínek přítomen po celou dobu porodu. Pokud si občas udělá přestávku a půjde se na chvíli projít, udělá to dobře jemu i budoucí mamince. V některých případech (porod císařským řezem, chirurgické zákroky…) může být tatínek požádán, aby opustil porodní sál.

Často se stává, že musí muž čelit prudkým změnám psychického stavu své partnerky, která si nepřeje jeho doteky nebo se vyjadřuje agresivně. Není to nic neobvyklého: únava, bolest, úzkost, tyto emoce se musí dostat ven a tatínek má úlohu hromosvodu... Čeká jej složitý úkol – nalézt tu správnou rovnováhu mezi fyzickou přítomností a diskrétností…

V prvních minutách po porodu má tatínek aktivní roli. Často bývá pověřován přestřižením pupeční šňůry, které představuje velmi symbolický akt! Někdy má na starosti i první koupel a oblečení dítěte.

Bez ohledu na to, zda se tatínek porodu zúčastní nebo ne, porod je pro něj v každém případě jedinečným zážitkem, při němž se poprvé setká se svým dítětem.

Každý z otců si vybere způsob, jak být porodu účasten… a bude na to vzpomínat po celý svůj život!